Druhým můžeme nejlépe pomoci, máme-li v pořádku nástroj, kterým tak činíme, tedy naše tělo, mysl a duši. (Doplnění k poznatku 2)

Zamyšlení

Člověk bývá definován jako bio-psycho-sociální-spirituální bytost. Je tedy vždy současně ovlivňován svým tělem, psychikou, vztahy s druhými a tím, v co věří. Z toho vyplývá, že pokud se například soustředíme jen na práci, a nepečujeme o své zdraví, vztahy či seberozvoj, bude to mít nakonec dopad i na naši práci, například v ní začneme dělat chyby. A tak někdy čím víc se snažíme, tím podáváme horší výkon. 

Část nemůže být nikdy zdravá, pokud není zdravý celek. Platon

Pro svou spokojenost v životě se tedy potřebujeme starat o čtyři základní věci (S. Covey [covey]):

Pokud zůstane kterákoli skupina potřeb významně neuspokojena, snižuje to kvalitu našeho života. Často se totiž z této nenaplněné potřeby stává černá díra, která pohlcuje naši energii a pozornost. Zkuste si jen vzpomenout, jak těžké je na něco se soustředit, když máte hlad nebo jste nevyspaní (neuspokojená fyzická potřeba). Nebo jak těžké je přemýšlet, když jste se zrovna s někým pohádali (neuspokojená sociální potřeba). Stejně tak Vaše „já“ trpí, když se nestaráte o svou mysl a duši.

Když nejsme sami v pořádku, něco chybí i tomu, co děláme pro druhé. Proto je péče o sebe sama stejně důležitá jako péče o druhé.

Jak říká Marie, jíž byla v 28 letech diagnostikována rakovina s metastázemi: “Změnila jsem to, že víc myslím na sebe. Na to, abych se cítila dobře fyzicky i psychicky. V té rychlosti, ve které jsem dříve žila, jsem si na něco takového bohužel ani nevzpomněla. Doma teď máme takovou oblíbenou hlášku: ”Chtěla jsem to udělat, ale nechtělo se mi.” Je to osvobozující.“

Nutnost starat se o sebe je patrná i z příběhu Blanky, maminky postiženého chlapce, která sama bojuje s rakovinou: „Pět let jsem se opravdu hodně věnovala dětem, manželovi, opravování domu,...  Prostě všemu kolem, jen ne sama sobě. Není divu, že jsem onemocněla rakovinou prsu. Když přišla nemoc, nechala jsem si vše odoperovat, a začala o sebe konečně pečovat.“ 

Vědecké poznatky

Zdraví je stav kompletní fyzické, duševní a sociální pohody a ne pouze absence nemoci či poruchy. Světová zdravotnická organizace (WHO)

Pár zajímavých výsledků výzkumů prokazujících vzájemné souvislosti mezi čtyřmi základními oblastmi potřeb:

  • Mnohé výzkumy prokazují propojení mysli a těla. Zdravý životní styl, zahrnující cvičení, vhodnou životosprávu, pobyt na slunci a dostatek spánku, jsou spojovány s větší životní spokojeností a sníženým výskytem úzkostí a depresí.
  • Šťastní lidé mají menší pravděpodobnost, že onemocní. Vliv štěstí na zdraví je tak silný, že je porovnatelný například s tím, zda kouříte či nikoliv
  • Optimisté jsou racionálnější a mají zdravější a delší život. [ricard]
  • Zdravé vztahy s druhými nám mohou pomoci, abychom žili déle, lépe zvládali stres a byli zdravější. Naopak nedostatečná sociální síť vede k depresím, zhoršené funkci imunitního systému a vyššímu krevnímu tlaku. 
  • Optimismus snižuje riziko ischemické choroby srdeční o polovinu.
  • Naděje kladně ovlivňuje výsledky u zkoušek i sportovní výkony, pomáhá bojovat s nemocemi a tlumí bolest. [ricard]
  • Studie na pacientkách s rakovinou prsu a mužích trpících AIDS po dobu 15 let ukázala, že ti, kteří na zprávu o nevyléčitelnosti své nemoci reagovali myšlenkou "a je semnou amen" a následně upadli do pasivní odevzdanosti nebo zoufalství, umírali dříve než lidé, kteří poslední měsíce života využili k přehodnocení svých priorit a zbývající čas se snažili zhodnotit co nejkonstruktivnějším způsobem. [ricard]
  • Lidé s výraznými sklony dělat si naděje snášejí kontakt s velice studenými povrchy dvakrát déle než ostatní. [ricard]
  • Lidé, co sportují, bývají šťastnější, než ti, co tak nečiní, a to bez ohledu na věk, fyzické zdraví či manželský stav.
  • Cvičení má pozitivní vliv na náladu. Fyzická aktivita stimuluje produkci endorfinů v mozku. Cvičení nás také odvádí od negativních myšlenek, může nám zlepšovat náladu dobrým pocitem z nás samotných (zlepšujeme se, překonáváme sami sebe). Navíc mnohé sporty uspokojují i sociální potřeby. Bylo dokonce prokázáno, že cvičení může dokonce přispívat k léčbě deprese. Graficky hezký přehled 16 způsobů, jakým nás cvičení činí šťastnější, můžete nalézt zde (v anglickém jazyce).
  • Výzkumy zjistily, že dokonce nadváha souvisí s naší schopností soustředit se. Nárůst obezity ve Spojených státech za posledních 30 let jde ruku v ruce s explozí používání počítačů a drobných elektronických přístrojů. Zřejmě nejde o náhodnou korelaci. Život v neustálém digitálním rozptylování vede k téměř nepřetržitému přetěžování kognice a pozornosti. A toto přetěžování pak unaví naši schopnost sebeovládání. [goleman]
  • Spánek má vliv na naši životní spokojenost. Výzkumy například ukázaly, že nedostatek spánku u dětí může být spojován s rodinnými i zdravotními problémy, s problémy ve škole i s depresivními symptomy.

Je prokázáno, že 80% nemocí má základ v psychické nepohodě a konfliktních vztazích s lidmi. [pacovsky]

Cvičení

Starejte se o své základní potřeby

Dělejte si v průběhu dne přestávky

Každý den se na chvilku zastavte a buďte sami se sebou

 

Citáty

Diskusní téma: Druhým můžeme nejlépe pomoci, máme-li v pořádku nástroj, kterým tak činíme, tedy naše tělo, mysl a duši.

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek